Rozhovor - PETRA JANOUŠKOVÁ

Rozhovor - PETRA JANOUŠKOVÁ

Ocenění AHR ČR v kategorii Penzion roku 2018 získal Penzion Jasmín v Liberci. S jeho majitelkou, Mgr. PETROU JANOUŠKOVOU, jsme si povídali o začátcích podnikání, ale také třeba o situaci ve školství.

Jaká byla vaše cesta k otevření vlastního penzionu?

V roce 1989 jsem se vdala a narodila se mi dcera Lucie. Po mateřské dovolené jsme si s manželem otevřeli malou cukrárnu. Manžel vše zařídil po technické stránce a stále chodil do zaměstnání, já zajišťovala provoz a chod cukrárny. Cukrárnu jsme po čtyřech letech prodali. Krátce na to jsem vyhrála konkurz na manažerku velkokapacitní jídelny ve firmě Pozemní stavby Liberec Stavoservis a.s., kde jsme s personálem z původních 300 jídel denně navýšili na 1000 jídel denně. Mohu zodpovědně říci, že toto zaměstnání bylo pro mě tzv. „školou života“. V této firmě jsem pracovala čtyři roky a pak odešla znovu na mateřskou dovolenou. Když bylo synovi Davidovi 10 měsíců, koupili jsme s manželem „ruinu“ v centru Liberce, kterou jsme rekonstruovali tři roky a postupně přestavěli na penzion. Manžel opět vše zařídil po technické stránce a já od té doby zajišťuji chod penzionu.

 

Jak dlouho tedy penzion provozujete?

Začali jsme v lednu 2003, takže v lednu už to bylo šestnáct let

 

Co bylo nejtěžší při budování penzionu? Jak na začátky vzpomínáte?

Nejsložitější bylo dát dohromady potřebné finance. Já jsem v tu dobu byla na mateřské. Prodali jsme byt, garáž, pomohli nám rodiče. Báli jsme se půjček, proto celý proces budování penzionu trval dlouho.

 

Co vás motivovalo k tomu, abyste si otevřeli penzion?

Mám vystudovanou hotelovou školu a pracovala jsem po maturitě v horském hotelu Ještěd. Zkušenosti jsem měla a věděla jsem, že by mě tato práce bavila. Než jsme si otevřeli penzion, chodila jsem do práce, kde jsem byla od rána do večera a na nic jiného jsem neměla čas. Říkala jsem si, že by bylo fajn mít práci doma, hlavně kvůli dětem☺ Takže nakonec to tak dopadlo. V penzionu od začátku i bydlíme.

 

V čem je váš penzion výjimečný? Nabízí něco, co ostatní penziony v okolí nikoli?

Nemyslím si, že by byl něčím výjimečný než ostatní, ale hosté si chválí rodinnou atmosféru, uzavřené parkoviště, ubytování pro děti zdarma a bohaté snídaně.

 

Jak byste popsala koncept penzionu? Máte pořád stejný od začátku? Jaká klientela k vám jezdí nejvíce?

Nabízíme třináct dvoulůžkových pokojů a snídaně. K dispozici je otevřená recepce, jídelna, salonek a zahrada s venkovním bazénem. V tomto duchu fungujeme od začátku. Nemohu říct, že by k nám jezdila vyloženě jedna cílová skupina. O víkendech a o prázdninách jezdí dost rodiny s dětmi. Během týdne pak obchodní cestující, manažeři. Pro všechny naše hosty je určitě velkou výhodou, že náš penzion se nachází na dobrém místě – vlastně v centru Liberce.

 

Hostům nabízíte pouze snídaně. Nechybí jim širší gastronomická nabídka?

Po mé zkušenosti z předchozí práce, kdy jsme připravovali až 1000 jídel denně, jsem si řekla, že to už nikdy nechci zažít☺ Kdybychom nabízeli obědy a večeře, trávila bych celé dny v kuchyni. Hostům to nevadí. Řekla bych, že to i vítají. Vzhledem k tomu, že náš penzion je, jak už jsem se zmínila, v docházkové vzdálenosti do centra Liberce, mohou navštívit některé z mnoha restaurací a ochutnat více jídel od různých kuchařů.

 

Dovedu si představit, že v penzionu není pracovní doba od 8.00 do 17.00... Jak vypadá váš pracovní den?

Každý den, včetně sobot, nedělí i svátků, sama připravuji snídaně. Pouze, když jsme na dovolené, zaskakuje za mě starší loajální paní. Pravidelně vstávám v 5.00 ráno a jdu připravovat snídaně. Pak připravím recepci a předám ji recepční. Během dne obvykle zajišťuji a kontroluji objednávky. Dohlížím na práci pokojských a zařizuji nákupy. Manžel má na starosti údržbářské práce a stará se vzorně o zahradu. Jinak ale stále chodí do zaměstnání. Ve 22.00 převezmu recepci a starám se o pozdní domluvené příjezdy

 

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Velmi ráda pracuji s lidmi. Jak už jsem říkala, každý den připravuji pro naše hosty snídaně. To mě opravdu těší a vždy mám radost, když jim chutná a jsou spokojení. Také mám ráda vůni čerstvé kávy, která se šíří z jídelny už od rána.

 

Podle čeho si vybíráte personál?

Zaměstnance si vybírám podle toho, jak komunikují a zda mají chuť učit se nové věci. My jsme malý penzion a nemůžeme zajistit kariérní růst. Jsem ráda, když na recepci udržím recepční alespoň tři roky. To už je úspěch. Vloni jsem sháněla zaměstnance do recepce a měla jsem špatnou zkušenost. Nechci to rozebírat, ale když člověk v recepci neumí ani pozdravit, je to katastrofa.

 

Co vás jako podnikatele v segmentu pohostinství nejvíce trápí?

Nejvíce mě trápí neprofesionalita. Absolventi z gastronomických škol neznají „základní gastronomická pravidla“, techniku obsluhy a komunikaci.

 

Čím si to vysvětlujete?

Podle mě je to vizitka špatného učňovského školství. Já jsem studovala hotelovku.Vím, co jsem se naučila a tak mohu srovnávat dovednosti a znalosti dnešních studentů a učňů. Je to smutné, ale mnozí často neumí základní věci. Neumí srovnat slánky na stole, improvizovat, sbírat profesionálně skleničky ze stolu, nepožívají ubrousek... Ale není to jen jejich chyba. Je to prostě špatná koncepce školství. Když ke mně do penzionu přijdou studenti na praxi, snažím se jim věnovat, ale není to tak všude. V jiných restauracích a penzionech s nimi nechtějí ztrácet čas, nic je nenaučí a rovnou je dají třeba na mytí nádobí. Ti studenti se pak nemají co naučit

 

Co se vám nejvíce povedlo během posledních dvou let?

Máme za sebou velkou věc. Minulý rok jsme zrekonstruovali celý penzion, z čehož máme velkou radost. Rekonstrukce probíhala za chodu a trvala celý rok. Máme kompletně nové pokoje, chodby, recepci. Všechno má nový design, vyměnili jsme veškerý nábytek.

 

Mgr. PETRA JANOUŠKOVÁ

  • Vystudovala střední hotelovou školu v Liberci a Metropolitní univerzitu v Praze, obor mezinárodní vztahy
  • Po maturitě v roce 1985 nastoupila do horského hotelu Ještěd, kde prošla všemi středisky od servírky až po recepční.
  • Zkušenosti sbírala při provozování vlastní cukrárny. Pracovala také jako manažerka velkokapacitní jídelny ve firmě Pozemní stavby Liberec Stavoservis a.s.
  • Od ledna 2003 provozuje Penzion Jasmín v Liberci.

Zpět na přehled

Rozhovor - PETRA JANOUŠKOVÁ